close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

já nejsem upír-10.díl

1. února 2007 v 12:09 | kikča |  FF-já nejsem upír(smutný a zamilovaný)vymyšlený příběh
" Ehh Ehhhm..." zakašlu
" Co to má znamenat..... proč fotíš Billa???
" Co to má znamenat.....proč mi lezeš do mých soukromých fotek??? Výslovně jsem ti to zakázala!!" oplatím mu stejnou mincí.
" Proč fotíš Billa!!!"
" Proč lezeš do mých soukromých fotek!!!"
" Proč fotíš Billa!!!"
" To je snad moje věc, vůbec ti to nemusím vysvětlovat!!!! Ráda fotím lidi a Bill se zrovna objevil a vypadal tak nějak jinak tak jsem ho prostě šla vyfotit!!! Fascinoval mě!!!!"
" Aha takže náš Billíček tě fascinuje!!! Rovnou mu jdi vyznat lásku!!!"
" Uklidni se a nedělej mi tady hysterický scény!!! Na to fakt vůbec nemám náladu!!! Hádáme se jak starý manželé!!! Že ti to není blbý!!!!"
" Tak víš co. Já půjdu!!"
" Takže mi nevěříš???"
" A jako čemu mám věřit??? Že Bill jen tak šel okolo tvého okna a ty jen tak náhodou si ho šla fotit protože se choval úplně jinak než normálně?? To po mě fakt nechtěj!!!"
" Víš ale ona je to pravda, možná by si měl fakt jít, tohle já fakt nemám zapotřebí, až si uvědomíš, že to je vážně pravda tak přijď.... sbohem!" rve mi to srdce, můj nejlepší kamarád a on mi nevěří....co jsem s ním jsem se ještě nekousla, držela jsem se, ale..... teď už je mi to jedno....
Pomalu zariji své zoubky do kůže a po ruce mi steče pramínek temně rudé tekutiny, slíznu ho a saji z ranky dál.
Celé vánoční prázdniny chodím prknařit na ten svah jak jsme tam byli s Tomem. Příjdu domů, kouši se a spím. Mám pocit že jsem Toma na té sjezdovce viděla, ale určitě to newím. Třetího mířím do školy a vidím že Tom jde taky do školy, v tom mi něco dojde!!! Vždyť já s ním sedím v lavici!!!! A nikde jinde není už místo!!! Néééé!!! Proč já!!! No nic no, se nějak přežije.
1. HODINA:
" Pana Kaulitzi, to nemůžete přistrčit tu učebnici víc doprostřed lavice, aby Laura viděla, když vidíte, že nemá učebnici!" Já tu ředitelku zabiju!!! Má u nás supla!
" Promiňte, nevšiml jsem si!"
" Copak se s vámi dvěma stalo? Vždycky samý žert i se spolužákem Andreasem a teď. Chováte se k sobě jako cizí....Popravdě řečeno, mě to trošku vadí, že už na mě vy dva nejste tolik drzý, že ano slečno Lauro! Jděte oba dva na chodbu a přijďte až to bude zase v pořádku." Heh kráva!!!
Tak se teda zvedneme a jdeme, když jdeme okolo Andyho lavice jen šeptnu: " Tak tím pádem už nikdy nepřijdu do školy..." jen se zasměje strká mě ke dveřím..
NA CHODBĚ:
ticho!!! Kdo by to byl řek že jo!!!
20 minut.....21 minut.....22 minut........
" Ty už se zase koušeš???" zeptá se, a chce aby to vypadalo jako že je mu to lhostejný
" Možná, vadí??"
" Ano! A proč???"
" Proč?? Ty se ptáš proč!!! Uvažuj!!! Takový týden dozadu, u mě v pokoji!!! Pořád ti to nic neříká!!!"
" Možná....." zatváří se provinile....
" Možná!!! Možná!!! Víš jak jsi mi ublížil! Můj nelepší kamarád, který mi nevěří!!!"
" Ale já, pochop mě!! Bill.... Za poslední rok se změnil. K horšímu. A já se o tebe prostě bojím. Ten den jsem myslel, že ke mně něco cítíš!!! A já jsem si uvědomil, že já k tobě určitě. Víš nejsem na tyhle projevy takže...." odtáhl mě na záchody, přitiskl mě ke zdi a dlouze políbil, jemně mi kousal ret, ale já se odtáhla. Tázavě se na mě podíval. A já upřela pohled na jeho levé zápěstí. Na jizvy po mém kousnutí. Zachytil můj pohled a jen zvedl ruku k mým ústům. Usmála jsem se a jemně kousla. Sykl bolestí ale pak už jen vzrušeně oddychoval.
Pro mě byla jeho krev jako extáze. Naplnila moje tělo a já se nemohla odtrhnout. Jenže jsem si uvědomila, že mu nemůžu vzít tolik krve a už jen jemně olizovala tenký pramínek, který se táhl po jeho paži. Dovedla jsem ho k umyvadlu a pomalu omývala ruku....
byla jsem zadýchaná jako kdybych běžela. Pomalu jsme šli ke třídě a vstoupili ruku v ruce dovnitř.
Dva dny na to jsem ležela zase v posteli, nemohla jsem usnout. Zpěv. Bill! Rychle jsem vstala a zamířila k oknu. Ano byl to on! Vyběhla jsem z domu a fotila jako o závod.
Bill šel pár kroků přede mnou. V ruce třímal růži. Pomalu odtrhával okvětní lístky a zpíval. Byl tak krásný. Na tvářích se mu leskly slzy. Každou noc jako by odhodil tu masku a šel se ven vyplakat. Jako kdyby jen vzpomínal na minulost, která mu tak ublížila. Ale co mu ublížilo.......?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Vanessa Vanessa | 11. ledna 2008 v 22:06 | Reagovat

to uz je jako konec????je to krasny....ale pokracovani....by nevadilo....:)

2 zuuzka zuuzka | E-mail | 8. května 2008 v 11:36 | Reagovat

je to maras no....ikdyz tokio m,oc nemusim ale ten pribeh je fakt dobry no...

3 tempi tempi | 31. května 2008 v 22:43 | Reagovat

prosim, jestli to neni konce pis rychle dal!!!! Delej, ja mam jako extazi tohle....:d Prosim, prosim....

4 AppleGreen AppleGreen | Web | 22. července 2008 v 14:53 | Reagovat

juu ..to je hefkyy... rychle dál ..x))

5 anonym anonym | 5. září 2008 v 18:11 | Reagovat

je to skvely ale pis dal

6 tatak tatak | 23. října 2009 v 15:19 | Reagovat

souhlas s zuuzou taky je nemusim ,ale líbi se mi ten příběh (nemám jinak co číst):-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama