Ráno jsme měli jít na snídani a já se těšila na Toma a taky na to že tohle bude moje poslední snídaně v léčebně.S Alex jsme tam došli a jen co jsme přiši koukla jsem ke stolu kde většinou seděli kluci.Všichni byli usměvaví,ale něco se dělo,protože to vypadalo jako kdyby se na sebe nuceně smáli.
"Ahoj"Řekla jsem Tomovi a dala jsem mu pusu na líčko a pak jsem odešla ke stolu s Alex.Po snídani jsem chtěla mluvit s Tomem.Ale nikde jsem je nemohla najít tak jsem šla za Karlem.
"Karle kde jsou kluci?"Zeptala jsem se ho.
"Jací?"
"No Tokio Hotel"Koukla jsem na něho.
"Jo tak oni museli odjed,jo a tohle tady nechal Tom"Podal mi dopis.
"A tohle zase Bill.A obojí je pro tebe"Začala jsem plakat.Utekla jsem na věřejné záchodky a prvně jsem otevřela dopis od Billa.
"Milá Kat,
Nevím od čeho mám začít všechno co píšu v tomto dopise jsem se ti bál říct do očí.Je mi hrozně moc líto,že jsi tady skončila,kvůli mě.A hrozně mě bolí,že si tvoje dvojče vzalo,kvůli mě život.I přes to že tě neznám můžu s jistotou říct,že jseš hrozně hodná a prostě super holka a vím,že tě můj brácha miluje.Mám tě rád a mám rád i Isi!!!Chci se ti omluvit za to,že jste kvůli mě tak moc trpěli.
Tvůj Bill"
A hned bez rozmýšlení jsem otevřela dopis od Toma.Slzy mi z očí stékali proudem.
"Kat,ty moje sluníčko.
Já tě miluju a vím,že ty miluješ mě.Rád jsem tě poznal a je mi líto Isi.Billa jsem jako dvojče nestratil,ale i přes to si to dokážu představit jak by mi bylo.Ty jseš moc a moc statečná,že jsi to dotáhla až tady,já sám bych to nezvládl.
Já vím,že mě miluješ,a já taky tebe samozřejmě tebe taky,ale nám by to prostě neklapalo.Ty jseš super,ale to já bych to zničil a nechci ti přidělávat starosti.Vím,že pojedeš dneska domů.Tak tě někdy přijedeme navštívit.
Tvůj Tom"
"Neeeeeeeeeeeeeeeeeee"Zařvala jsem.Další osoba,kterou nadevše miluju musí jít pryč.Já to už nevydržím,já nechci žít řekla jsem si v hlavě.Šla jsem na pokoj a pořád se mi v hlavě odehrávala ta věta "Nechci žít".Napsala jsem dopis a hodila ho na můj polštář a vzala jsem si žiletku.Letěla jsem na záchody.
"Nechi žít,já nemůžu žít.Tome já tě miluju"Sedla jsem si na zem a těch pár slov jsem říkala pořád do kolečka.Udělala jsem tah žiletkou,přes zápěstí.Cítila jsem ostrou bolest,zatmívalo se mi před očima,a jediné co mě konejšilo byl hlas,který jsem slyšela.Byl to Isin hlas,hlas,který mě volal k ní,ten hlas,který jsem roky neslyšela.Hlas,který mě hřál na srdci..........................
"Kde to jsem?"Zeptala jsem se jen co jsem se probudila.
"Jsem mrtvá?"Zeptala jsem se v naději.Ležela jsem v nemocnici a vedle mě seděl Bill s Tomem.Byli tam jediní a z očí jim stékali slzy,pomyslela jsem na rodiče.Oni se na mě vykašlali.Vstala jsem a nikdo si toho nevšiml.Tom žmoulal dopis asi můj a Bill ho pevně držel za ruku.
"Tome?"Opatrně jsem se zeptala,ale on nereagoval.
"Bille?"Zase nic.Pochopila jsem to.Já umřela,ale když jsem tam viděla kluky,pochopila jsem že jsem to mohla vyřešit i jinak než smrti.Začala jsem plakat a chtěla jsem vrátit čas.Chtěla jsem umřít a né takhle přežívat.V tom jsem uviděla Isi.Byla krásná,její dlouhé vlasy byly krásně upravené a třpytily se do dáli.
"Ahoj Kat,jestli chceš můžeš se rozhodnout jestli chceš žít a nebo být tady a takhle se mnou."Koukla jsem na Toma.V jednu chvíli jsem chtěla být s ním a v jednu chvíli zase s Isi.
"A proč ses nevrátila i ty?"Isi se usmála krásným zvonivým usměvem.
"Kat,tenkrát nás Bill neznal a kdybych se vrátila tak bych to co jsem provedla udělala zase"
"Ale já miluju Toma já nemůžu jen tak odejít"
"Jestli ho miluješ a on tebe tak běž s ním.A nezapoměn já jsem tvoje dvojče a vím jak se cítíš."Usmála se na mě přišla ke mě a objala mě.To byl nádherný pocit o který jsem přišla.
"Běž s ním.Já vás budu opatrovat!!"Koukla jsem se do jejích očí.Obě jsme plakali a objímali jsme se.V tom Tom s Billem vstávali.Stačila jsem ještě na Isi křiknout.
"MILUJU TĚ!!!!!"
"JÁ TEBE TAKY!"A pak jsem začala dýchat.Na to už nikdy nezapomenu.
"Kat"Skočil ke mě Tom i s Billem a oba mě objímali.
Já a Tom jsme byli spolu dlouho.Občas nám to zaskřípalo,ale naše láska zůstala.Billovi jsem pověděla to o Isi.A ten mě s radostí objal.Byla jsem jako předtím.Usměvavá a pořád jsem se smála,protože jsem pochopila,že Isi by byla taky smutná.S Tomem jsme spolu až do ted a ještě spolu budem dlouho.......................
"Ahoj"Řekla jsem Tomovi a dala jsem mu pusu na líčko a pak jsem odešla ke stolu s Alex.Po snídani jsem chtěla mluvit s Tomem.Ale nikde jsem je nemohla najít tak jsem šla za Karlem.
"Karle kde jsou kluci?"Zeptala jsem se ho.
"Jací?"
"No Tokio Hotel"Koukla jsem na něho.
"Jo tak oni museli odjed,jo a tohle tady nechal Tom"Podal mi dopis.
"A tohle zase Bill.A obojí je pro tebe"Začala jsem plakat.Utekla jsem na věřejné záchodky a prvně jsem otevřela dopis od Billa.
"Milá Kat,
Nevím od čeho mám začít všechno co píšu v tomto dopise jsem se ti bál říct do očí.Je mi hrozně moc líto,že jsi tady skončila,kvůli mě.A hrozně mě bolí,že si tvoje dvojče vzalo,kvůli mě život.I přes to že tě neznám můžu s jistotou říct,že jseš hrozně hodná a prostě super holka a vím,že tě můj brácha miluje.Mám tě rád a mám rád i Isi!!!Chci se ti omluvit za to,že jste kvůli mě tak moc trpěli.
Tvůj Bill"
A hned bez rozmýšlení jsem otevřela dopis od Toma.Slzy mi z očí stékali proudem.
"Kat,ty moje sluníčko.
Já tě miluju a vím,že ty miluješ mě.Rád jsem tě poznal a je mi líto Isi.Billa jsem jako dvojče nestratil,ale i přes to si to dokážu představit jak by mi bylo.Ty jseš moc a moc statečná,že jsi to dotáhla až tady,já sám bych to nezvládl.
Já vím,že mě miluješ,a já taky tebe samozřejmě tebe taky,ale nám by to prostě neklapalo.Ty jseš super,ale to já bych to zničil a nechci ti přidělávat starosti.Vím,že pojedeš dneska domů.Tak tě někdy přijedeme navštívit.
Tvůj Tom"
"Neeeeeeeeeeeeeeeeeee"Zařvala jsem.Další osoba,kterou nadevše miluju musí jít pryč.Já to už nevydržím,já nechci žít řekla jsem si v hlavě.Šla jsem na pokoj a pořád se mi v hlavě odehrávala ta věta "Nechci žít".Napsala jsem dopis a hodila ho na můj polštář a vzala jsem si žiletku.Letěla jsem na záchody.
"Nechi žít,já nemůžu žít.Tome já tě miluju"Sedla jsem si na zem a těch pár slov jsem říkala pořád do kolečka.Udělala jsem tah žiletkou,přes zápěstí.Cítila jsem ostrou bolest,zatmívalo se mi před očima,a jediné co mě konejšilo byl hlas,který jsem slyšela.Byl to Isin hlas,hlas,který mě volal k ní,ten hlas,který jsem roky neslyšela.Hlas,který mě hřál na srdci..........................
"Kde to jsem?"Zeptala jsem se jen co jsem se probudila.
"Jsem mrtvá?"Zeptala jsem se v naději.Ležela jsem v nemocnici a vedle mě seděl Bill s Tomem.Byli tam jediní a z očí jim stékali slzy,pomyslela jsem na rodiče.Oni se na mě vykašlali.Vstala jsem a nikdo si toho nevšiml.Tom žmoulal dopis asi můj a Bill ho pevně držel za ruku.
"Tome?"Opatrně jsem se zeptala,ale on nereagoval.
"Bille?"Zase nic.Pochopila jsem to.Já umřela,ale když jsem tam viděla kluky,pochopila jsem že jsem to mohla vyřešit i jinak než smrti.Začala jsem plakat a chtěla jsem vrátit čas.Chtěla jsem umřít a né takhle přežívat.V tom jsem uviděla Isi.Byla krásná,její dlouhé vlasy byly krásně upravené a třpytily se do dáli.
"Ahoj Kat,jestli chceš můžeš se rozhodnout jestli chceš žít a nebo být tady a takhle se mnou."Koukla jsem na Toma.V jednu chvíli jsem chtěla být s ním a v jednu chvíli zase s Isi.
"A proč ses nevrátila i ty?"Isi se usmála krásným zvonivým usměvem.
"Kat,tenkrát nás Bill neznal a kdybych se vrátila tak bych to co jsem provedla udělala zase"
"Ale já miluju Toma já nemůžu jen tak odejít"
"Jestli ho miluješ a on tebe tak běž s ním.A nezapoměn já jsem tvoje dvojče a vím jak se cítíš."Usmála se na mě přišla ke mě a objala mě.To byl nádherný pocit o který jsem přišla.
"Běž s ním.Já vás budu opatrovat!!"Koukla jsem se do jejích očí.Obě jsme plakali a objímali jsme se.V tom Tom s Billem vstávali.Stačila jsem ještě na Isi křiknout.
"MILUJU TĚ!!!!!"
"JÁ TEBE TAKY!"A pak jsem začala dýchat.Na to už nikdy nezapomenu.
"Kat"Skočil ke mě Tom i s Billem a oba mě objímali.
Já a Tom jsme byli spolu dlouho.Občas nám to zaskřípalo,ale naše láska zůstala.Billovi jsem pověděla to o Isi.A ten mě s radostí objal.Byla jsem jako předtím.Usměvavá a pořád jsem se smála,protože jsem pochopila,že Isi by byla taky smutná.S Tomem jsme spolu až do ted a ještě spolu budem dlouho.......................
jezis... to je divny... docela trapny..... :) promin, ale fakt divny...