close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

dopis-velmi klásná ff(vymyslený příběh)-4.díl

1. února 2007 v 11:23 | kikča |  FF-Dopis-vymyšlený super dojemný příběh
Všimla jsem si že se i Gustav rozplakal,ale chtěl do schovat.Bill se na ni opovrhavě kouknul a chytl jí za zápestí.Oba někam odešli a já se otočila k Tomovi,ten taky plakal.Objala jsem ho a šeptla jsem si spíš sama,pro sebe.
"Mám strach"Ale Tom mi odpověděl.
"Už ho mít nemusíš my jsme tu s tebou a hlavně pro tebe"Ty slova mě dojala,protože mojí rodiče mě tady časem přestali navštěvovat.Přijeli jen když museli.Věděla jsem,že pro ně jsem taky mrtvá.Oni nedokaží žít bez jedné z nás.

"Vstávat"Křikla mi u ucha Alex.
"Jasně"Šeptla jsem,ale i přes to jsem se zahrabala hluběji.A najednou ze mě Alex strhla peřinu.
"Katri rychle.Zaspaly jsme"
"To je jedno tak nebudem snídat"
"Jasně,ale my jsme měli jít někam ven a je 10"
"A doprdele"Vyskočila jsem z postele,ale to už někdo klepal.
"Děvčata,to je tento měsíc po kolikáté?"Zeptal se nás Karel,ale hned sčervenal,protože Alex po mě zrovna chtěla zapnou podprsenku.
"A.........hm...............no..........."A pak se ani nevykoktal.
"No tak se aspon otoč!"Křikla jsem po něm.
"Jo otočit.Už jdu na to"A otočil se,ale pak ještě dodal.
"A nepotřebujete s něčím pomoct?"
"Ty perverzní hovado,táhni"Křikla tentokrát Alex.A jen co jsem jí tu podprsenku zapla,vytlačila Karla ven z našeho pokoje a pro jistotu i zamkla.V tom někdo zaklepal.
"K...... jak mu mám vysvětlit,že se chci převlíknout"Koukla na mě.
"Mě se neptej"I když jsme v léčebně tak se k vedoucím a k ředitelovi chováme jak k nějakému kamarádovi,což se někdy nevyplácí zvlášt ne u Alex.Došla ke dveřím a přitom dupala jak nejvíce mohla,nasraně odemkla,otevřela dveře a pak začala ječet.
"JÁ BYCH SE CHTĚLA PŘEVLÍKNOU A SAMA!!!"A když se koukla kdo tam stojí začala se červenat,a to mi u ní připadalo neuvěřitelné.
"Ježiš promin,ale já chtěl mluvit s Kat,ale když ruším tak já půjdu"Koukla jsem se kdo tam stál,byl to Bill.
"Ne to je moje chyba,ale musíš chvilku počkat,Katrin se musí oblíknou,ledaže bys jí chtěl pomoct?"S otevřenou pusou jsem na ní koukla.
"Já hned budu,a hmm počkej tady"Bill jen přikývl.
"Je von je sladkej."Vzpoměla jsem se na Isabelu (Isi).Začaly se mi lesknout oči.Alex na mě koukla a zvedla mi hlavu.Ona byla jediná komu jsem se za tu dobu dokázala svěřit,až na Mischu a včera i na Piu.
"Promin"Řekla a nežně me objala.Ale v tom ve mně něco zdvihlo jakousi vlnu odporu (myslím jako odpor jako něco odporovat ne že je něco hnusné)
"A dost,už jsem se naplakala dost,a ted si chci užívat života"To mě samotnou překvapilo i Alex se na mě koukla překvapeně,ale s radostí přikývla.
"Tak se mi líbíš.To je moje holka."Nuceně jsem se na ní usmála.Oblíkla jsem se,provedla ranní hygienu a šla jsem za Billem.Vyletěla jsem ze dveří a Billa jsem neviděla.Tak jsem šla k jejich "šatně" a přitom jsem pořád přemýšlela,jak jsem to mohla říct,že si budu užívat života.Vždyt můj život skočil,když se Isi zabila.Ani jsem nemusela ke dveřím,protože jsem čuměla do země a ne před sebe a narazila jsem do Billa,který líbal Piu.Oba od sebe odskočili.
"Ahm.............tak já jdu............"A Pia dodala.
"Co se taky od tebe jiného čeká,že?A neruš vidíš že Bill miluje mě"Koukla jsem se na ní s hmusem a odporem.A nějak mi povolily nervy a Pie jsem střelila facku
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama